Možná poprvé jsme se s nimi setkali v učebnici fyziky, když jsme nakousli téma „optika“. Optické klamy nebo tzv. optické iluze jsou pozoruhodné obrázky, které náš mozek nedokáže správně interpretovat. Dochází tak k nesprávnému vnímání reality. Jak vlastně optické klamy fungují?

Proč vidíme optické klamy?

Optické stimuly jsou vyhodnocovány v mozkové kůře, a pro jejich interpretaci mozek využívá informace přijímané smyslovými orgány, nebo již naučené zkušenosti. Tzv. tvarové zákony, o základních vlastnostech vnímání, stanovil vědní obor gestalt psychologie, zabývající se optickými klamy.

Naše zmatené vnímání způsobuje tzv. slepá skvrna na oční sítnici. Ta je pokryta asi 130 miliony receptorů, jenž jsou spojeny mezičlánky s nervovými vlákny. V místě slepé skvrny zrakový nerv opouští oko směrem k mozkové kůře. Jde o přibližně dvoumilimetrové místo, které žádné receptory nepokrývají, a právě toto místo způsobuje naše zmatené vidění optických klamů. Mozek je totiž interpretuje jinak, než jak je oko zobrazuje.

Čím přelstí náš mozek?

Často jsou optické klamy postaveny na desinterpretaci barev či tvarů, nebo na špatném zobrazení perspektivy. Iluze tvaru, tzv. geometrické klamy, vytváří dojem zdánlivého zkreslení, a nutí člověka vidět perspektivu tam, kde ve skutečnosti není. Typickým příkladem je dobře známá Fraserova spirála.

opticky-klam

Pohybové iluze zase vytváří dojem, že statický obrázek je ve skutečnosti v pohybu. Příčinou takové iluze je často asymetrický přechod kontrastu nebo jasnosti barev. Viníkem chybné interpretace pohybových iluzí jsou mnohdy bezděčné pohyby našeho oka, a také jeho setrvačnost – viděné obrazy působí na naši sítnici se zpožděním 0,06 až 0,1 sekundy. Stejně jako v kině při sledování filmu o frekvenci 25 obrazů za vteřinu, i při pozorování optické iluze se jednotlivé obrazy spojí a my je vidíme jako pohyb.

Kde najdeš optické iluze?

Optické iluze se staly nedílnou součástí i výtvarného umění. V několika svých obrazech využil paradoxů perspektivního kreslení například nizozemský umělec M. C. Escher, či surrealista Salvador Dalí. Díla „trompe-l’oei“ (francouzsky „ošal oko“) ale vznikala již v dobách antiky, a kromě výtvarného umění na ně narazíme i v architektuře, urbanismu, krajinářství a street artu.

Přečti si také:   Začal Gamescom 2021!