Při komunikaci nebo psaní e-mailu vyučujícímu, učiteli nebo třeba vedoucímu praxe se někdy může stát, že si nejsme jistí, jak jeho příjmení správně při oslovení použít. Dělá to problém spoustě lidí, a přitom je to první dojem, kterým na lidi můžeme zapůsobit, nebo se tak trochu shodit.
Proč je oslovení důležité?
V češtině má oslovení své vlastní pravidlo – 5. pád. Ten používáme, když někoho přímo oslovujeme. Může to vypadat jako maličkost, ale ve skutečnosti tím ukazuješ, že:
- ovládáš základy češtiny,
- máš k druhému respekt,
- nepůsobíš nezdvořile nebo nedbale.
Představ si, že učiteli napíšeš: „Dobrý den, pane Novák, mohl byste mi poslat zadání?“ Namísto správného „Dobrý den, pane Nováku, mohl byste mi poslat zadání?“ První varianta zní divně, jako řeč robota (i když AI už si s tím dnes umí hravě poradit). Správné oslovení přirozeně zapadá do české věty.
Jak na skloňování příjmení?
Není potřeba zdlouhavě listovat pravidly. Existuje jednoduchý způsob – online nástroj na skloňování příjmení. Stačí si zadat jméno a/nebo příjmení, případně i titul, a hned vidíš, jak vypadá ve všech pádech.
Schválně, víš o tom, že když oslovuješ člověka s titulem, a ten při oslovení použiješ, už je nesprávné použít i jeho příjmení? Tento nástroj to ví a ukáže ti to:
Kdy se ti to bude nejvíc hodit?
- při psaní e-mailů učitelům nebo vedoucím bakalářky/diplomky,
- když posíláš oficiální žádosti na ředitelství nebo na studijní oddělení,
- při psaní průvodního e-mailu k životopisu nebo motivačního dopisu,
- při práci nebo brigádách, kde využíváš e-mailovou komunikaci.
Proč to řešit?
Jazykové chyby v oslovení působí hloupě. Navíc, když už dnes existují nástroje, které ti to zkontrolují za pár vteřin, proč si to neusnadnit? V dnešní době je v češtině také spousta jmen a příjmení, která pocházejí z jiných jazyků, a mnohdy, i když víme, že existuje 5. pád, přesto nevíme, jak je správně skloňovat. I toto ti nástroj na skloňování dokáže pomoct.
Nejnovější komentáře